23. 3. 2020

10.3 jsme šli naposledy do školy, kvůli šíření koronaviru. Pár dní před 10.3. se už mluvilo o uzavření škol atd. Já tomu moc nevěřila. 10.3 se začalo mezi studenty šířit, že se škola ještě toho dne uzavře. Byla jsem trochu zmatená, nevěděla jsem, jestli tomu mám vůbec věřit.Jenže když už to řekla i paní ředitelka, tak už jsem věděla, že se škola opravdu uzavře. Najednou mi bylo troch líto, že nám virus zkazí druhý školní půl rok.

31. 3. 2020

Pondělí stejný jako úterý, až na to učení.
To je ale stejně ujetý.
Nic moc se vlastně neděje, jenom kluk s rouškou na kole kolem projede.
Ptáci zpívají radostí, že je nikdo neruší a stromy rostou, nikdo je nekácí.
Někdy vyjdu ven, je zima jako když je leden. Já mrznu, abych vdechla aspoň trochu vzduchu, když jsem celý den doma zavřená v tom dusnu.

2. 4. 2020

Dnes jsem šla navštívit babičku s dědou. Když jsem přišla, dusila jsem se rouškou. Stály jsme od sebe s babičkou asi dva metry a ani jsem ji nemohla obejmout. Vypadalo to,  že mezi sebou máme velkou zeď a ani jeden ji nechce přelézt. Se slzama v očích jsem odcházela.

6. 4. 2020

...mě napadlo, že půjdu na procházku. Rozhodla jsem se, že se dojdu podívat na oppidum. Když jsem vyšla až nahoru a viděla ten kouzelný výhled, pustila jsem si hudbu a začala jsem poprvé v životě tančit na zoraném poli. Byl to asi nejsilnější zážitek za celou karanténu.

8. 4. 2020

...se nic zásadního nedělo, vlastně jsem celý den byla zavřená v pokoji a učila se. Ani nebyl čas si dojít se psem procházku. Venku jsem byla asi na pět minut a zase jsem si šla sednout do pokoje. Nic moc.

18. 4. 2020

Ona tam stála?
Já ji přes roušku skoro ani nepoznala.
Jen tak z ničeho nic se tu zjevila.
Objali jsme se a potom ještě asi pětkrát.
Chvilku jsme si povídali a drželi se u toho za ruce.
Když Tess odcházela, byla jsem šťastná.
Moc jsem to potřebovala.
Už chci zpět do školy.

19. 4. 2020

Všude, ale naprosto všude jsou lidi.
Šla jsem na procházku, abych si pročistila hlavu a abych se nadýchala čerstvého vzduchu. Jenže místo vzduchu jsem vdýchávala roušku, protože všude kolem byli lidi. Tady u nás nikdy nebylo tak rušno jako teď. Hrozně mě to štvalo, tak jsem šla domů.

20. 4. 2020

Nic zásadního se nedělo, vlastně jsem ani nebyla venku. Yoga, pilates, DTT, DVU, zpěv, francouzština.

23. 4. 2020

Každý den, už asi týden, se mi každou noc zdají sny. Je to jako když žijete ve dvouch světech a ani jeden nedává smysl.

8. 5. 2020

Dneska jsem si na sebe poprvé za tento rok oblékla kraťasy. Mám naprosto bílé nohy.

9. 5. 2020

Krásně svítí sluníčko. Já poslouchám Hamleta a nic jiného se neděje.