Véva

1. 4. 2020

COVID

COVID(ím)
CO VY?

Karanténa...
(Kar)anténa
Znamená to, že se máme koukat na televizi?
Být zavření doma. U televize. S rodinou.
No... Tak to asi ne. Tedy něco pravda je.
Vlastně všechno. Ale rozhodně na to není čas.
Ani v tomto zvláštním období, kterému s povzdechem říkáme karanténa. Online výuka nám to prostě nedovoluje.
Je to špatně? Nebo dobře?
Alespoň máme myšlenky jinde a nestíháme přemýšlet nad hloupostma. To je super ne?
Ale... Jo, mohlo by toho být trochu méně.
Alespoň malinko.
Malinko
Má linko...
Dneska jsem měla k snídani palačinky.
Jestli to takhle půjde dál, měla bych začít podnikat delší procházky než ty z pokoje do kuchyně a zpátky.

2. 4. 2020

Zavřu oči a přemýšlím. O tom, co napíšu? Ne. O tom, co žiju. Dny plné samoty, stresu, úkolů, jídla, odpočinku, skype hovorů, prokrastinace... Dny, které nám nechávají zprávu. Najednou nám chybí svoboda, pohyb, příroda, cestování, zážitky, školní systém, obědy, korepetice, lidi... Ty davy lidí, které jsme potkávali denně v metru, tramvaji, škole a Penny. Denně nám svítí obličeje od obrazovek a v uších zní vyzvánění Skype hovoru.
Ale víte co? Jednu skvělou věc nás to naučilo. Společnou pomoc, spolupráci, komunikaci. I když nemusíme, jsme v kontaktu každý den od rána do večera. Asi si opravdu chybíme. Ale spolu to zvládneme!

PS: K snídani jsem měla bílý jogurt. A došlo mi müsli...

3. 4. 2020

Dneska jsme měli první nultou. Vstávat 5 minut před hodinou je fajn. Čekání na ostatní předměty jsem strávila v posteli. Vlastně potom i ty předměty. Kafe taky nesmělo chybět. Ale už je pátek, takže nás čeká víkend, hurááá! Konečně zase budu mít čas vyrazit s rouškou do ulic.

PS: Mamka mi koupila müsli a keramický tučňák nepřežil hodinu jógy.

8. 4. 2020

Jsme doma, ale stejně se těšíme na velikonoční prázdniny...
Hody hody doprovody, dejte roušky malovaný. Nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, babička vám ušije nový.

17. 4. 2020

Pátek = nultá hodina. Vylezu z postele, v pyžamu si zacvičím jógu a zase se do ní vrátím. Ranní káva volá.

24. 4. 2020

Dnes jsem v 8 hodin ráno složila papírovou čepičku nohou, což považuji za úspěch. Také mám nového kamaráda Pana Malinu. Už skoro kvete a jsem moc zvědavá, jestli mu v domácím prostředí vyroste alespoň jedna jahoda. Ano - jahoda. A teď jdu psát esej, takže mě asi celý víkend nikde neuvidíte.