Vojta

25. 3. 2020

Středa byla dnem, který bych nepřál ani mému největšímu nepříteli, jelikož můj táta pracuje na záchranné službě a ten den mu sdělili, že pacient, kterého v noci resuscitoval, byl pozitivní při testech na COVID-19. Tátovi bylo jasné, že se musel nakazit, protože k pacientovi přistupovali jen s minimálními ochrannými prostředky, jelikož pacient měl problém nesouvisející s infekcí na COVID-19. Začali jsme doma dělat opatření proti nakažení členů rodiny. Přestěhovali jsme tátu do pokoje v přízemí a doufali jsme, že vše dopadne jen dobře.
Večer na mě mamka volá s nejlepší zprávou, kterou jsem mohl slyšet: „Táta v karanténě být nemusí, v laboratoři se spletli o řádek ve výsledcích."
Byl jsem šťastný.

7. 4. 2020

Dnes je úterý. Moc toho nenaspím, protože po nocích dělám to, co nemůžu dělat přes den, když mám online výuku.
To neznamená, že si neudělám někdy pohodu (takzvanej chill, jak tomu často říkám). Pořád dokola jen poslouchám hudbu a přemýšlim, někdy přemýšlim až moc, ale takový jsem byl odjakživa.

21. 4. 2020

To už je další týden?

5. 5. 2020

Stále žiju! Woohoo!
Týden za týdnem, ale nic moc se neděje.
Co se dá dělat.
Stay safe.