Vrána

10. 4. 2020

Můj deníčku! Ne, to je pitomost... už si píšu pivní (skoro)deníček a ten by určitě žárlil. Možná by natruc zapomněl všechny ty zápisky a hodnocení za celé ty roky - a že jich tam je už přes tři tisíce. Je totiž elektronický a tak na mě varovně zdvihá prst. Zatím je to ukazováček. Ty ty ty, zlotřilá vráno, dej si pozor, nebo ti změním přihlašovací údaje a seš v pytli jak známý továrník aj s těmi jeho cvičkami! Musím sekat latinu a hezky ho krmit alespoň jednou denně nějakým novým úlovkem. Jenže teď přišla bída na kozáky a deníček strádá. Ale není to zase tak zlé, to ten kozák na tom byl mnohem hůř... "Odjel kozák k Moskovanům, tam žalostně zhynul, se svou milou Ukrajinou na věky se minul" (praví klasik).
Teď mě napadá, že tuhle jsme ještě na lidovkách neměli, musím někde najít meĺodii. Nebo raději ne, ještě by z toho někdo udělal politický skandál, stačí ten Koněvův pomník a zákaz pouličního prodeje pirožků na Příkopech. Ještě si pamatuju ten mastný papír, na němž byl piroh položen, následně v něm třímán a posléze z něj sežrán. Krásná to studentská léta a nejen pirožky, ale i dvacet deka vlašáku a deset sekačky, když se zadařilo, tak i dršťkovou polívku, akorát si to musel člověk ohlídat před vágusy, když si šel pro pití. To platilo zejména v legendární Koruně na václavskym Václaváku, kde bývalo vždycky moc člověků a když je někde moc člověků, tak to většinou nedopadne dobře, v Číně by mohli vyprávět... a jsme zase u toho nešťastného pivního deníčku, jehož budu muset jít utěšit hned, jak tohle dopíšu. Mám totiž dalších asi dvě stě záznamů z dob, kdy jsem si je psal do papírového zápisníku :-).

Dobrou noc.

22. 4. 2020

Multimediální knihovna Jardy Kořána... zdalipak se tam už někdo podíval? Snažíme se tam v rámci časových možností dávat tipy na zajímací muziku, která by vám mohla rozšířit obzory. Pohříchu tedy jsme zatím jen dva, ale ono je to asi zatím způsobeno tím, že si na to ostatní nevzpomenou. A taky to zabere strašného času přeposlouchat hodiny hudby na trubce, najít všechny to odkazy, přelouskat leckdy sáhodlouhé články na Wikipedii, případně osobních stránkách umělců a udělat z toho nějaký stručný výcuc a ozdrojovat odkazy v textu. A pak to ani nikdo neposlouchá... Dnes jsem strávil celý den v zajetí Krautrocku. Že nevíte, co to je? Proto se můžete podívat do školní multimediální knihovny! Těch cca deset odkazů je jen špetkou v moři, Tihle alternativní umělci totiž chrlí jedno album za druhým a přeposlouchat to všechno je na několik let.
Mám za sebou hodin asi 8 a záda už ani necítím. Večer už jsem toho měl tak akorát a ke všemu jsem si díky vší té kosmische musik vzpomněl na legendární film/román 2001. Vesmírná odysea (půl hodiny v tahu sjížděním všeho možného k tématu) a samozřejmě na Blízká setkání třetího druhu (můj skoro nejoblíbenější scifi film, hned po Doteku Medůzy). A nebylo všemu konec. Nějaký poťouchlík (asi duch Duncanu) mi podstrčil vzpomínku na Válku světů. To byste ale mohli znát z literatury! H.G. Wells - he? Stále nic? Tenhle poměrně rozporuplný pán, co žil na přelomu 19. a 20. století, napsal (kromě jiného) jedno legendární dílo, i díky němuž je spolu s Julesem Vernem považován za otce sci-fi literatury. Ano ano, Válku světů - o tom, jak byla Země napadena útokem nepřátelských mimozemšťanů z Marsu. Slušný věhlas románu vedl jistého Orsona Wellese (pozdějšího "Oskarem" ověnčeného režiséra) k vytvoření rozhlasové dramatizace románu, kterou ovšem udělal tak dokonale, že při vysílání propadla část amerického obyvatelstva panice, neboť se domnívala, že se jedná o skutečnost... Tahle historka mě fascinuje už léta a aby toho nebylo dost, zmocnil se látky v roce 1978 jistý skladatel pohříchu doposud hlavně reklamní hudby Jeff Wayne a vytvořil skvělé dvojalbum v jakési quasi muzikálové podobě. Takhle se rodí legendy...
No a jelikož se Válka světů po dlouhé době objevila na trubce téměř celá, sedím tu v půl druhé ráno u počítače a poslouchám ten zhudebněný příběh s nezapomenutelnými hudebními motivy... V roce 2005 se dílo dočkalo dokonce divadelní realizace s velkým orchestrem (cosi mezi koncertem a divadelním představením), dokonce i s několika původními interprety, přičemž mluvený part ústřední postavy tehdy nepřipadl nikomu menšímu, než Richardu Burtonovi (to je ten pán s pohledem, na který do smrti nezapomenete, hlavně po shlédnutí Doteku Medůzy...).
Tak to mě ještě čeká... ale až příště.

Dobrou noc.

28. 4. 2020

MET To není špatně napsaná pochutina, kterou nás zásobuje těch posledních pár včelařů, kteří to ještě nevzdali. MET To není Mimozemšťan - Extra Terrestrial. MET je pojem. Slavná instituce se slavnou historií. V současnosti podle mnohých světová operní scéna č. 1. Metropolitní opera na newyorském Manhattanu. Je tu už 140 let. Zpívali a zpívají a hrají v ní jen ti nejlepší z nejlepších. A my to můžeme vidět - nejen ve vybraných kinech, která už čtrnáct let promítají (online přenášené) operní představení, ale teď, po dobu zdravotní krizové situace, můžeme zhlédnout vybrané inscenace i doma. A zadarmo. Tak se dívejte a hlavně poslouchejte, opravdu to stojí za to. Program mají na webu - https://www.metopera.org/user-information/nightly-met-opera-streams .

3. 5. 2020

Kdybych nebyl už skoro plešatý, byla by ze mě na stará kolena za chvíli pěkná mánička :-). Ale to bych pak zase vypadal jako plešatá zpěvačka Petr Janda :-D. Asi si budu muset dojít koupit nějakou mašinku na vlasy, kadeřníci nám dřív umřou hladem, než se dostanou k práci...

5. 5. 2020

Už se nám to zas blíží a když to situace dovolí, určitě se sejdu se starými spolublázny vyslechnout si vogonskou poezii v několika světových jazycích (třeba v Maďarštině to má nepopsatelné kouzlo :-D). Prostetnik Vogon Jelc: Chrochtobuznost Ó fretná chrochtobuznosti, Tvé mikturace jsou mi co zprudlé žvastopunksery na plzné včele. Škvrrrk, já zapřísahám tě, svými frůnícími kvrdlovrzy a krákorně zafraš mě svými cvrknuvšími patlocaráty nebo tě rozplhám na fidloprčičky svým frkodrťákem, tak bacha na věc! 25.5.2020 oslavíme (nejspíš opět na Letné) další Ručníkový den a připomeneme si literárního génia Douglase Adamse. Přijďte taky! :-)

7. 5. 2020

Dnes jsem se rozhoupal a přihlásil se po letech do PMR štafety. 31. května spolu s mnoha dalšími jedinci, "praštěnými anténou", polezeme na kopce a rozhledny s malými vysílačkami a budeme se snažit udělat štafetu okolo a skrz celou republiku. Doufám, že prvák nebude zákaz vycházení, druhák nebude hnusné počasí a třeťák, že ten zatracený vysílač, který nějaká pomazaná hlava nechala postavit pár desítek metrů od zříceniny Choustníku, nezahlušuje všechna radiová pásma v okolí. Bude to asi boj, už se skoro není kam hnout... :-/. Ale expedice Vlaštoffka se nevzdává! :-) That´s all folks!

15. 5. 2020

Ten pocit, když víš, že jsi v bytě sám a najednou se pohne klika a s lupnutím se otevřou dveře od pokoje... Málem mě šlak trefil! Zatracená kočka, skáče na kliku jak Magic Johnson, a to jí to nikdo neučil! A kocour běhá kolem a koučuje! Potvory chlupatý, musel jsem si jít dát do kuchyně něco na uklidněnou :-D.

6. 6. 2020

Sjíždět na trubce operní árie ve čtyři ráno, to je známka punku! :-P

19. 6. 2020

Dneska je historický milník - zapojil jsem si doma svou první UPSku :-D. Včera jsem ji dovlekl z obchodu - ta potvora váží 5 kg a k tomu jsem ještě vláčel obrovský šanon s notami na zkoušku a celé jsem to tahal půl dne po Praze jak kočka koťata, ruce mám jak orangutan! Dnes nadešla ta slavnostní chvíle, které ovšem předcházelo použivání nepublikovatelných slov a kleteb a braní Božího jména nadarmo, když jsem se pod stolem snažil dostat k příslušným vodičům a musel přepojovat hejno zásuvek a dalších kabelů :-D. Ale všechno nakonec zdárně zvládnuto, PC funguje, UPSka funguje, moje záda jakžtakž taky fungujou a od teď už nebudu muset trnout, co se zase s počítačem uděje, až se Zlobina zapomene a pustí dohromady myčku a varnou konvici (čehož výsledkem je okamžitý blackout). No a teď už zase můžu šetřit na krásnej novej SSD harddisk.

1. 7. 2020

První den prázdnin - sluníčko svítí, kočky ještě nic nerozbily ani nesežraly, večer jdu oslavit synátorovy čtvrtstoletiny a dokonce mám v hrnci uvařený oběd a k němu v lednici výborná piva z Frýdlantu, takže tu nemusím nic klohnit! No řekněte mi - kdo z vás to má? :-P

13. 9. 2020

Tak už nám to zase začíná... ale nevzdáváme se :-). Dnes jsme vyrazili na vejlet na Vrátenskou horu u Mšena - je odtud dobrý výhled na všechny strany a DX nástěnka slibovala dost lidí na okolních kopcích. Sice jsme se doma trochu zasekali a na rozhlednu přijeli až ve dvě, ale přeci jen jsem ještě sedm spojení ulovil, dvě přes 100km. Špagetka si dokonce udělala první "DX" spojení a rovnou s Kevinou - tak si holky daly vzájemně nějakých 50 km hned napoprvé :-). Musel jsem se ale smát pod vousy - jak se jí jinak často pusa nezastaví, tak s vysílačkou v ruce to z ní lezlo, jak z chlupatý deky a lokátor jsem jí musel celý předříkat :-D. Snad se časem trochu otrká. Zakončili jsme to v Lobči v pivovaru a řízečky byly tutový, wtz! Život se nehroutí.